Psychofarmakoterapie
Termínem psychofarmaka označujeme skupinu léků, jejichž
hlavním předpokládaným účinkem je změna psychického stavu. Moderní
psychofarmaka byla objevena v období let 1949-1957. Lithium 1949, chlorpromazin
1952, meprobamat 1954, imipramin 1957.
Psychofarmaka se rozdělují do tří skupin na antipsychotika,
antineurotika a antidepresiva. K těmto hlavním skupinám patří ještě hypnotika,
nootropika a stimulancia.
Účinek každého psychofarmaka je záleží nejen na jeho
vlastním terapeutickém působení, ale i na osobnosti pacienta a na tom, co od
podaného léku očekává. Placebo je indiferentní látka upravená do formy
standardního preparátu, příznivě na ně reagují pacienti trpící neurotickými a
psychosomatickými obtížemi.
Antineurotika
Jsou velmi důležitá, protože neurotické symptomy se
vyskytují u 15 až 25% populace. Převážná část neurotiků je léčena obvodními
lékaři! Patří mezi nejčastěji předepisovaná psychofarmaka. Je vhodné je
kombinovat s psychoterapií.
Benzodiazepiny - působí na receptory kyseliny gamaaminomáselné,
ovlivňují funkci serotoninových a dopaminergních receptorů.
Nástup účinku benzodiazepinů se pohybuje v rozmezí od 30
minut do 4 hodin.
Doba působení je závislá na jejich tendenci vázat se na
bílkoviny. Čím víc se vážou, tím pomaleji se vylučují.
Působí anxiolyticky, sedativně, hypnoticky, antiagresivně,
antikonvulzivně a svalově relaxují.
Indikovány jsou tam, kde v popředí symptomatologie stojí
strach, neklid, napětí, poruchy spánku a psychosomatické obtíže. Používají se
také jako pomocné léky při terapii deprese, abstinenčním alkoholovém syndromu,
epilepsie a v anesteziologii.
U nás je nejčastěji používán chlordiazepoxid (Defobin) a
diazepam, dále alprazolam (Neurol a Xanax), bromazepam (Lexaurin) a
neuroleptika v nízkých dávkách chlorprothixen, levopromazin a thioridazin, z
antidepresiv především dosulepin (Prothiaden). Neurol je podáván u panických
stavů a má i účinek antidepresivní.
Nežádoucí účinky - únava, ospalost, zpomalená reaktivita,
snížení pozornosti, nebezpečí vzniku závislosti. Vysazení anxiolytik nesmí být
náhlé!
Antidepresiva
Látky, které působí cíleně na patickou náladu. Dále mají
účinek desinhibující, anxiolytický a sedativní.
Rozlišujeme thymoleptika (tricyklická a antidepresiva
druhé a třetí geberace) a thymoeretika (inhibitory MAO).
Tricyklická antidepresiva - imipraminový typ - projasňují
náladu a amitriptylinový typ - projasňují náladu a působí sedativně,
desimipraminový typ - působí aktivizaci.
Účinek se začíná projevovat po 2 až 3 týdnech po jejich
nasazení. Pravidlem bývá spíše podávání jediného léku.
Nejčastěji je používán imipramin (Melipramin a Anafranil v
infuzi) a amitriptylin, který působí více sedativně. Nejvyšší dávka bývá proto
podávána před spaním. Nortriptylin naopak působí povzbudivě, proto je podáván
ráno. Často je používán i Prothiaden, který má poměrně málo vyjádřeny nežádoucí
účinky.
Nežádoucí účinky - sucho v ústech, zvýšená potivost,
poruchy oční akomodace.
Antidepresiva druhé generace jsou u nás používány méně často
pro jejich nákladnost: Ludiomil, Tolvon, Lerivon, Vivalan a Trazodon.
Antidepresiva třetí generace: Fevarin, Prozac, Deprex,
Seropram, potlačují úzkost a suicidální tendence, účinnější jsou u těžších
depresí. Jejich dalšími indikacemi jsou panické poruchy, aobsedantně
kompulzivní syndromy a mentální bulimie.
Nežádoucí účinky - pokles chuti k jídlu, nauzea až
zvracení, nespavost, předrážděnost, bolesti hlavy.
Inhibitory MAO - Parnate a Aurorix, účinkují na ihibované
formy deprese, nevýhodou je, že se nadají kombinovat, při pojídání jídel s
obsahem tyraminu (sýry, jogurty, drůbeží játra, zvěřina) může vzniknout
hypertenzní krize.
Thymoprofilaktika - léky sloužící k předcházení další fáze
onemocnění - lithium carbonicum, Biston, Tegretol, Everiden a Convulex.
Neuroleptika
Používají se při léčbě schizofrenie, schizoafektivní
psychózy a manické fáze.
Fenothiazinové deriváty - chlorpromazin - dávka 500 až
1000 mg, ke zvládnutí akutního neklidu, thioridazin je užíván u starších lidí
nebo dětí. Perfenazin je účinný hlavně u paranoidně-halucinatorní symptomatiky.
Flufenazin (Moditen) je podáván i.m. v depotní formě jednou za 14 až 28 dnů.
Thioxanténové deriváty - chlorprothixen má
antidepresivní účinek, Fluanxol - depotní preparát.
Butyrofenolové a difenilbutylpiperidonové deriváty - Haloperidol (10 až 20 mg) -
nejužívanější neuroleptikum, má výrazný efekt na halucinace a bludy,
23
příznivě působí na psychomotorické vzrušení, stavy
zmatenosti a agresivitu. ORAP a IMAP je vhodný i na minus symptomatiku, užívá
se k udržovací léčbě.
Ostatní neuroleptika - Meclopin a Moditen depotní injekce, Leponex má
minimum extrapyramidových nežádoucích účinků. Dogmatil je zvlášť vhodný při
léčbě schizoafektivních psychóz.
Hypnotika
Navozují spánek. Prvními byly barbituráty, které výrazně
zkracovaly REM spánek, rychle vznikala závislost, bylo vysoké riziko
intoxikace.
Benzodiazepiny - minimálně zkracují REM spánek, toxicita
je nízká, riziko závislosti je velké. Rohypnol, Somniton, Nitrazepam.
Jiná hypnotika - Stilnox, Noxyron, Inovane.
Nootropika
Léky, které zvyšují průnik glukózy do mozku a zlepšují
metabolismus buněk CNS.Zlepšují proces učení a krátkodobou paměť. Piracetam,
Enerbol.
Indikace - organické psychosyndromy...
Nežádoucí účinky jsou minimální, někdy úzkost a nespavost
při vysokých dávkách.
Psychostimulancia
Centrálně budivé látky, které zvyšují psychomotorické
tempo. Mají euforizující účinek, proto na ně snadno vzniká závislost. Mohou
vyvolat i vážné psychotické příznaky, narušují osobnost. Patří sem amfetamin a
jeho deriváty a antiparkinsonikum Triphenidil.
Elektrokonvulzivní léčba
(1940) Významná léčebná metoda při terapii depresí a
některých forem schizofrenie. Předností je rychlý nástup účinku. Indikována je
u nemocných se suicidálními tendencemi. U schizofrenie prolomí autismus,
negativismus a agresivitu a umožní tak aplikaci jiných léčebných metod.
ECT je aplikována v myorelaxaci a lehké anestezii. Hlavní
kontraindikací je závažné kardiální onemocnění.
Elektrokonvulze je vyvolána aplikací střídavého proudu 300
až 400 mA, 50 Hz, mezi dvěma elektrodami přiloženými častěji unilaterálně nad
nedominantní hemisférou. Dochází ke ztrátě vědomí, apnoi a tonickoklonickým
křečím a spánku.
ECT je aplikována 2 až 3 krát týdně do celkového počtu 10
až 12.
Nežádoucí účinky - mnestické poruchy, vznik epileptického
ložiska.
Fototerapie
(1980) Aplikace umělého světla o intenzitě 2 500 až 500
luxů 1 krát denně po dobu 1 až 2 hodin. Aplikuje se u sezónních depresí.
Komentáře
Přehled komentářů
Prectete si tohle:
http://www.cchr.cz/files/Czech-Bklt-ECT.pdf
nebo nejlepe cely portal : http://www.cchr.cz
Psychiatrie a spol.
(František Novák, 12. 5. 2008 3:11)