Grafické projektivní metody
Grafické projektivní metody
K nejstarším a nejpůvodnějším výrazovým projevům psychických stavů
člověka patří bezesporu kresba. Zobrazuje část vědomých i nevědomých rysů
osobnosti, její vztah k jednání je bližší, než je tomu u mluveného slova.
Projektivní hodnota kresby je značná. Psychologická diagnostika využívá tzv.
tématických kresebných technik (klient má kreslit na dané téma - např. lidskou
postavu nebo zvíře či strom), technik doplňování začatých kreseb
(Warteggův test, S-test), volného kreslení, malby pomocí prstů nebo spontánního
čmárání.
Kresba
lidské postavy patří k nejpoužívanějším tematickým kresebným vyšetřovacím
postupům. Goodenoughová vychází z předpokladu, že se percepce lidské postavy a
její kresebné ztvárnění vyvíjí v závislosti na tělesném a duševním vývoji
dítěte. Proto je v jejím pojetí kresba lidské postavy v prvé řadě ukazatelem
úrovně inteligence dítěte.
Jako
projektivní osobnostní test je kresba chápána Machoverovou, která v r. 1949
uveřejnila Draw a Person Test (DAP). Úkolem zkoumané osoby je nakreslit
úplnou postavu muže a ženy. Kresby se vyhodnocují podle různých interpretačních
systému, existuje více variant tohoto testu. Kromě Machoverové jsou známy verze
Gilberta, Ogdona, Urbana a dalších.
H.
J. Baltrusch pojmenoval svoji metodu FDT (Figure
Drawing Test). Test přináší informace o obrazu osobnosti, tělesném schematu
vyšetřované osoby a o jejích neurotických konfliktech. Nakreslené figury
poskytují ve svém provedení, držení těla, oděvu a jiných charakteristikách
základní klíč k poznání struktury osobnosti, k její schopnosti adaptace a její
dynamické interakci. Přitom se ukázalo, že vytčená úloha, nakreslit mužskou a
ženskou figuru, vykazuje značnou konstantnost. Různé elementy kresby zůstávají
vždy identické a jsou nezávislé na malířské zručnosti, na zevních podmínkách.
Test může být několikrát předložen téže osobě a je použitelný od 5 let výše.
Z
roku 1980 pochází Johansonnův Test Kruhu.
Úkolem pokusné osoby je nakreslit na bílý arch papíru kruh a potom “něco do
toho kruhu”. Při hodnocení testu si všímáme v prvé řadě velikosti nakresleného
kruhu ( velký kruh nasvědčuje expanzivním tendencím, malý kruh bývá u
depresantů ). Obsah kruhu vypovídá o struktuře osobnosti klienta . Integrace
osobnosti je spojena s uspořádanými a symetrickými obrazci, chaotické ztvárnění
vypovídá o opaku. Normální osoby umísťují kruh doprostřed papíru, odchylky od
této polohy bývají vodítkem pro extrémní pozice individua v sociálním světě.
Test je inspirován jungiánskými mandalami.
Z
psychoterapeutické praxe vzešel Tylův Test čáry
života ( 1985 ). Psycholog instruuje klienta, aby nakreslil “čáru
života”. Potom je klient vyzván, aby na čáře označil nejprve současný okamžik a
dále ještě umístil významné minulé události a budoucí očekávané důležité
momenty. Jedná se o čáru a ne o přímku, takže se mnohdy setkáváme s
nejrůznějšími křivkami, vyjadřujícími běh života klienta. Proband může kreslit
nejen čáru svého života, ale i čáru ideálního života či života vůbec. Metoda je
silně projektivní a často výrazně citově prožívána. Slouží např. jako
východisko k rozhovoru o běhu pacientova života, o hodnocení jeho minulosti a o
jeho očekáváních.
V
kresebných testech se používají i jiná témata. K. Koch vypracoval Test kresby stromu (Baum Test). Vyšel z
předpokladu, že kresba ovocného stromu může vypovídat o emocionální zralosti
dětí i dospělých a o poruchách v emocionální a sociální oblasti. Vyšetřovaná
osoba má nakreslit na formátu A 4 nejehličnatý strom. Doba administrace není
omezená, obvykle trvá 5 - 10 minut. Koch vyhodnocuje kresbu podle 59 znaků,
všímá si kořenů, kmene, koruny, listů atd. Test stromu lze podávat individuálně
i skupinově, a to již od 6 let.
Jedná
se o vývojový test a test struktury osobnosti. Autor považuje strom za
ideálního nositele projekce, neboť strom patří k nejstarším symbolům lidstva.
Při hodnocení je věnována pozornost jednak celku (umístění stromu na ploše a
jeho velikost), jednak detailům kresby. Pracuje se s prostorově symbolickými a
grafologickými hledisky. Při ověřování některých hodnotících kritérií pracoval
Koch též s hypnotizovanými pokusnými osobami, kterým sugeroval různé emocionální
stravy i charakterologické zvláštnosti. Autor publikoval normalizační studii,
jejíž materiál získal vyšetřením téměř 3 000 jedinců. Statistické výsledky
doporučuje však interpretovat opatrně. Test je oblíbený u kliniků -
psychoterapeutů, kteří rychle a bez velkých nároků na testovací prostředky
mohou získat přehled o osobnosti pacienta a případných pokrocích terapie.
Portugalec
Corboz je autorem kresebného testu tří stromů. Nevycházel přitom z teoretických
úvah, ale z pozorování žáků prvních tříd. Děti měly k svátku matek nakreslit
nějaké stromy. Většina namalovala stromy tři a při dalším zpracovávání kreseb
dospěl Corboz k závěru, že se do obrázků projikují vztahy mezi dítětem a jeho
rodiči. Test není u nás dosud používán, nachází uplatnění jako iniciační
materiál v Leunerově katathymním prožívání obrazů. V posledních čtyřech letech
bylo vypracováno pět diplomových prací, ověřujících nosnost metody, která byla
potvrzena., a to na vzorcích dětí a mládeže od 6 do 20 let. Nyní je v naší
republice směřováno k integrování dosud získaných dat a k vypracování manuálu
daného testu.
Název
testuDům - strom - člověk (House - Tree
- Person, H-T-P) J. N. Bucka označuje téma kreseb. Je určen pro zjišťování
obrazu osobnosti, tělesného schématu, neurotických konfliktů, obranných
mechanismů a také inteligence. Měření inteligence pomocí H-T-P je však
zdlouhavé a náročné, takže pro tento účel je lépe užít inteligenčního testu.
Test má formu pro děti a pro dospělé.
Na
kresbách H-T-P (témata se kreslí v pořadí, které je uvedeno v názvu) se hodnotí
mnoho aspektů, jako např. proporce, perspektiva, umístění na ploše, kvalita
linie. Součástí testu může být i následný rozhovor (inquiry). Reliabilita při
srovnání skórování dvou nezávislých, přitom však zkušených, posuzovatelů byla
nízká (0,33). Pokud před skórováním proběhla vzájemná diskuse posuzovatelů,
koeficient korelace se zvýšil na 0,71. Při ověřování validity testu jsou
diskutovány možné vztahy k ROR. Byly nalezeny významné rozdíly v kresbách
schizofreniků, neurotiků a epileptiků. Mozkové organické poruchy nejsou testem
spolehlivě zachycovány. H-T-P není standardizován v České republice.
Z
roku 1967 pochází Vícedimenzionální kresebný test (Mehrdimesionaler
Zeichentest MDZT) autorů Blocha, Meiera a Schmida. Jedná se o kresebný test,
který má však i charakter sociálního experimentu. Používá se individuálně u
mladistvých a dospělých osob. Proband má k dispozici poznámkový bloček formátu
A
Warteggův kresebný test (WZT
Wartegg-Zeichen-Test)
Ehrig
Wartegg uveřejnil první verzi svého testu roku 1939 v práci Gestaltung und
Charakter.
Test
má umožňovat “pohled do výstavby vrstev kortikálního řízení z reflexivních
výchozích pozic až ke kvalitativnímu rozlišení duševních smyslových vztahů”.
Původní
varianta se zaměřovala na zjištění tzv. charakterologického profilu, který byl
tvořen dílčími duševními strukturami, přičemž u každé se popisovaly dvě
vlastnosti:
a)
cit (vlastnosti: otevřenost, citlivost),
b)
fantazie (zaměřenost na tvar, množství nápadů),
c)
rozum (střízlivost, přesnost),
d)
vůle (pudovost, pevnost).
V
r. 1953 publikoval Wartegg další interpretační postup, který nazývá
“grafoskopickou diagnostikou vrstev”. Zmnožuje počet sledovaných znaků a v
charakterologických závěrech opouští schéma mohutnostní psychologie a staví na
Lerschově vrstvovém modelu osobnosti.
Poslední
přístup Warteggův pochází z r. 1963; akcentuje profil vrstev a profil kvalit a
stanovuje tzv. reflexografický profil vrstev. Na základě “reflexibilního
polárního poměru” přiřazuje vyšetřovanou osobu k typu vzrušivému, útlumovému
nebo senzibilnímu.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den, jak byste hodnotila tento test https://www.airjobs.cz/web/candidate/poznej-sam-sebe? Mám pocit, že mě docela vystihl.
grafologie
(Vojta, 21. 2. 2008 2:30)Interpretace kresby stromu, postav muze a zeny, grafologicky rozbor krok po kroku - vycet znaku pisma, ktere grafologie interpretuje. http://ografologii.blogspot.com/
grafolog
(zdenka hovorkova, 26. 9. 2007 14:29)konstatuji, že to jsou pro mne velmi zajímavé články. jsem moc ráda, že jsem je objevila, neboť se učím grafologii a sháním vše, co s ní souvisí. oba články se mi moc líbí. Děkuji
Test osobnosti
(Pavel, 14. 12. 2016 16:34)