Jdi na obsah Jdi na menu
 


Grafické projektivní metody

20. 5. 2007

Grafické projektivní metody 

K nejstarším a nejpůvodnějším výrazovým projevům psychických stavů člověka patří bezesporu kresba. Zobrazuje část vědomých i nevědomých rysů osobnosti, její vztah k jednání je bližší, než je tomu u mluveného slova. Projektivní hodnota kresby je značná. Psychologická diagnostika využívá tzv. tématických kresebných technik (klient má kreslit na dané téma - např. lidskou postavu nebo zvíře či strom), technik doplňování začatých kreseb (Warteggův test, S-test), volného kreslení, malby pomocí prstů nebo spontánního čmárání.

Kresba postavy 

Kresba lidské postavy patří k nejpoužívanějším tematickým kresebným vyšetřovacím postupům. Goodenoughová vychází z předpokladu, že se percepce lidské postavy a její kresebné ztvárnění vyvíjí v závislosti na tělesném a duševním vývoji dítěte. Proto je v jejím pojetí kresba lidské postavy v prvé řadě ukazatelem úrovně inteligence dítěte.

Jako projektivní osobnostní test je kresba chápána Machoverovou, která v r. 1949 uveřejnila Draw a Person Test (DAP). Úkolem zkoumané osoby je nakreslit úplnou postavu muže a ženy. Kresby se vyhodnocují podle různých interpretačních systému, existuje více variant tohoto testu. Kromě Machoverové jsou známy verze Gilberta, Ogdona, Urbana a dalších.

H. J. Baltrusch pojmenoval svoji metodu FDT (Figure Drawing Test). Test přináší informace o obrazu osobnosti, tělesném schematu vyšetřované osoby a o jejích neurotických konfliktech. Nakreslené figury poskytují ve svém provedení, držení těla, oděvu a jiných charakteristikách základní klíč k poznání struktury osobnosti, k její schopnosti adaptace a její dynamické interakci. Přitom se ukázalo, že vytčená úloha, nakreslit mužskou a ženskou figuru, vykazuje značnou konstantnost. Různé elementy kresby zůstávají vždy identické a jsou nezávislé na malířské zručnosti, na zevních podmínkách. Test může být několikrát předložen téže osobě a je použitelný od 5 let výše.

Z roku 1980 pochází Johansonnův Test Kruhu. Úkolem pokusné osoby je nakreslit na bílý arch papíru kruh a potom “něco do toho kruhu”. Při hodnocení testu si všímáme v prvé řadě velikosti nakresleného kruhu ( velký kruh nasvědčuje expanzivním tendencím, malý kruh bývá u depresantů ). Obsah kruhu vypovídá o struktuře osobnosti klienta . Integrace osobnosti je spojena s uspořádanými a symetrickými obrazci, chaotické ztvárnění vypovídá o opaku. Normální osoby umísťují kruh doprostřed papíru, odchylky od této polohy bývají vodítkem pro extrémní pozice individua v sociálním světě. Test je inspirován jungiánskými mandalami.

Z psychoterapeutické praxe vzešel Tylův Test čáry života ( 1985 ). Psycholog instruuje klienta, aby nakreslil “čáru života”. Potom je klient vyzván, aby na čáře označil nejprve současný okamžik a dále ještě umístil významné minulé události a budoucí očekávané důležité momenty. Jedná se o čáru a ne o přímku, takže se mnohdy setkáváme s nejrůznějšími křivkami, vyjadřujícími běh života klienta. Proband může kreslit nejen čáru svého života, ale i čáru ideálního života či života vůbec. Metoda je silně projektivní a často výrazně citově prožívána. Slouží např. jako východisko k rozhovoru o běhu pacientova života, o hodnocení jeho minulosti a o jeho očekáváních.

V kresebných testech se používají i jiná témata. K. Koch vypracoval Test kresby stromu (Baum Test). Vyšel z předpokladu, že kresba ovocného stromu může vypovídat o emocionální zralosti dětí i dospělých a o poruchách v emocionální a sociální oblasti. Vyšetřovaná osoba má nakreslit na formátu A 4 nejehličnatý strom. Doba administrace není omezená, obvykle trvá 5 - 10 minut. Koch vyhodnocuje kresbu podle 59 znaků, všímá si kořenů, kmene, koruny, listů atd. Test stromu lze podávat individuálně i skupinově, a to již od 6 let.

Jedná se o vývojový test a test struktury osobnosti. Autor považuje strom za ideálního nositele projekce, neboť strom patří k nejstarším symbolům lidstva. Při hodnocení je věnována pozornost jednak celku (umístění stromu na ploše a jeho velikost), jednak detailům kresby. Pracuje se s prostorově symbolickými a grafologickými hledisky. Při ověřování některých hodnotících kritérií pracoval Koch též s hypnotizovanými pokusnými osobami, kterým sugeroval různé emocionální stravy i charakterologické zvláštnosti. Autor publikoval normalizační studii, jejíž materiál získal vyšetřením téměř 3 000 jedinců. Statistické výsledky doporučuje však interpretovat opatrně. Test je oblíbený u kliniků - psychoterapeutů, kteří rychle a bez velkých nároků na testovací prostředky mohou získat přehled o osobnosti pacienta a případných pokrocích terapie.

Portugalec Corboz je autorem kresebného testu tří stromů. Nevycházel přitom z teoretických úvah, ale z pozorování žáků prvních tříd. Děti měly k svátku matek nakreslit nějaké stromy. Většina namalovala stromy tři a při dalším zpracovávání kreseb dospěl Corboz k závěru, že se do obrázků projikují vztahy mezi dítětem a jeho rodiči. Test není u nás dosud používán, nachází uplatnění jako iniciační materiál v Leunerově katathymním prožívání obrazů. V posledních čtyřech letech bylo vypracováno pět diplomových prací, ověřujících nosnost metody, která byla potvrzena., a to na vzorcích dětí a mládeže od 6 do 20 let. Nyní je v naší republice směřováno k integrování dosud získaných dat a k vypracování manuálu daného testu.

Název testuDům - strom - člověk (House - Tree - Person, H-T-P) J. N. Bucka označuje téma kreseb. Je určen pro zjišťování obrazu osobnosti, tělesného schématu, neurotických konfliktů, obranných mechanismů a také inteligence. Měření inteligence pomocí H-T-P je však zdlouhavé a náročné, takže pro tento účel je lépe užít inteligenčního testu. Test má formu pro děti a pro dospělé.

Na kresbách H-T-P (témata se kreslí v pořadí, které je uvedeno v názvu) se hodnotí mnoho aspektů, jako např. proporce, perspektiva, umístění na ploše, kvalita linie. Součástí testu může být i následný rozhovor (inquiry). Reliabilita při srovnání skórování dvou nezávislých, přitom však zkušených, posuzovatelů byla nízká (0,33). Pokud před skórováním proběhla vzájemná diskuse posuzovatelů, koeficient korelace se zvýšil na 0,71. Při ověřování validity testu jsou diskutovány možné vztahy k ROR. Byly nalezeny významné rozdíly v kresbách schizofreniků, neurotiků a epileptiků. Mozkové organické poruchy nejsou testem spolehlivě zachycovány. H-T-P není standardizován v České republice.

Z roku 1967 pochází Vícedimenzionální kresebný test (Mehrdimesionaler Zeichentest MDZT) autorů Blocha, Meiera a Schmida. Jedná se o kresebný test, který má však i charakter sociálního experimentu. Používá se individuálně u mladistvých a dospělých osob. Proband má k dispozici poznámkový bloček formátu A 6 a sedm různobarevných fixů. Je vyzván, aby nakreslil v jedné minutě, co mu právě přijde na mysl. Po uplynutí jedné minuty vytrhne experimentátor pokreslený list z bloku a zkoumaná osoba kreslí další obrázek na čistý list. Test je ukončen po nakreslení 30 obrázků, ovšem vyšetřovaná osoba není o celkovém počtu předem informována. K předčasnému ukončení dojde tehdy, když subjekt kreslí buď samé abstraktní kompozice, nebo kresbu stereotypně opakuje. Po ukončení celé série kreseb necháme PO volně asociovat k jednotlivým obrázkům. Během administrace testu se probanda na nic neptáme, ani s ním nehovoříme. Délka administrace je tedy cca 30 minut plus čas pro inquiry.

Warteggův kresebný test (WZT Wartegg-Zeichen-Test)

Ehrig Wartegg uveřejnil první verzi svého testu roku 1939 v práci Gestaltung und Charakter.

Test má umožňovat “pohled do výstavby vrstev kortikálního řízení z reflexivních výchozích pozic až ke kvalitativnímu rozlišení duševních smyslových vztahů”.

Původní varianta se zaměřovala na zjištění tzv. charakterologického profilu, který byl tvořen dílčími duševními strukturami, přičemž u každé se popisovaly dvě vlastnosti:

a) cit (vlastnosti: otevřenost, citlivost),

b) fantazie (zaměřenost na tvar, množství nápadů),

c) rozum (střízlivost, přesnost),

d) vůle (pudovost, pevnost).

V r. 1953 publikoval Wartegg další interpretační postup, který nazývá “grafoskopickou diagnostikou vrstev”. Zmnožuje počet sledovaných znaků a v charakterologických závěrech opouští schéma mohutnostní psychologie a staví na Lerschově vrstvovém modelu osobnosti.

Poslední přístup Warteggův pochází z r. 1963; akcentuje profil vrstev a profil kvalit a stanovuje tzv. reflexografický profil vrstev. Na základě “reflexibilního polárního poměru” přiřazuje vyšetřovanou osobu k typu vzrušivému, útlumovému nebo senzibilnímu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Test osobnosti

(Pavel, 14. 12. 2016 16:34)

Dobrý den, jak byste hodnotila tento test https://www.airjobs.cz/web/candidate/poznej-sam-sebe? Mám pocit, že mě docela vystihl.

grafologie

(Vojta, 21. 2. 2008 2:30)

Interpretace kresby stromu, postav muze a zeny, grafologicky rozbor krok po kroku - vycet znaku pisma, ktere grafologie interpretuje. http://ografologii.blogspot.com/

grafolog

(zdenka hovorkova, 26. 9. 2007 14:29)

konstatuji, že to jsou pro mne velmi zajímavé články. jsem moc ráda, že jsem je objevila, neboť se učím grafologii a sháním vše, co s ní souvisí. oba články se mi moc líbí. Děkuji